Zemědělská věda na zkoušku

Program:

Sýření mléka - U správného sýření mléka je nejdůležitější, aby mléko bylo od zdravých, správně krmených a ošetřovaných krav. Dále, aby takto získané mléko bylo po nadojení odborně ošetřováno a uchováno.
U mléka se hodnotí i jeho chuť a vůně, chemické složení a v mléce přítomné druhy mikroorganismů. Dalším předpokladem pro jakostní a hospodárnou výrobu je obsah bílkovin a solí rozpustných v mléce. Od sýrařského mléka se vyžaduje dobrá kvasnost a syřitelnost. Kvasností mléka se rozumí jeho schopnost rozvíjet bakterie mléčného kysání nebo jiné užitečné mikroorganismy, syřitelností se rozumí vlastnost mléka vytvářet působením syřidla sýřeninu.
Pro správné zpracování mléka je důležitá i šetrná pasterace mléka, to je zahřátí mléka na teplotu 72 – 74°C po dobu 20 -30 sekund, jehož účelem je usmrcení škodlivých mikroorganismů a poté se ochladí na teplotu sýření. Toto zchlazení se jmenuje standardizace, je to úprava obsahu tuku v mléce. Teplota se sníží na 31 -33 °C, za pomoci přídavných látek – chloridu vápenatého (CaCL2), který upravuje syřitelnost, sýrařská barva, CO2, který upravuje pH a zrychluje sýření.
Sýření mléka způsobuje přídavek syřidla – syřidlo je výtažek z žaludku mladých savců, jeho účinnou složku je enzym chymosin. U dospělých zvířat je chymosin nahrazen příbuzným enzymem pepsinem. Díky těmto enzymům je možno srazit hlavní bílkovinu mléka – kasein- společně s tukem a oddělit od syrovátky. Jako dalšími použitelnými typy syřitel jsou mikrobiální (retin), fermentačně vyrobený chymosin (není pro BIO) a rostlinné syřidlo. Ty ale používat při sýření mléka nebudeme, budeme používat chymosin, což je výtažek z žaludku mladých savců.

Odběr krve z plyšového koně -Každý z účastníků RS ví, jak se odebírá krev u člověka. Většinou je to z oblasti loketní jamky, pokud má člověk tenké žíly, může se odebírat i z nohou nebo jako u malých dětí z prstu u ruky. Ale ví, jak se odebírá krev u krav?
U skotu se odebírá krev z ocasní žíly, což znamená, že každý účastník RS nadzvedne plyšové krávě ocas, kde se pokusí „nahmatat" ocasní žílu a zapíchne jehlu s odběrovou kádinkou. Zde se nemusí bát, že ho skot nakopne.
Z krve jsou zjišťovány hodnoty jaterních enzymů (AST, GMT), glukóza, neesterifikované masné kyseliny (NEMK), betahydroxi butyrát – BHB, vitamin A a E, P, Ca, Mg, Zn, Cu, Se a Fe.

Bude těžké vydojit umělé vemeno? To si zkusí žáci v rámci RS. Skoro všechno v dnešní době dělají stroje. Což znamená i dojení, jsou robotické stroje a dojící přístroje. Účastníci RS si budou moci vyzkoušet původní způsob dojení na umělém vemenu. Pod vedením expertů RS si vyzkouší nadojit alespoň hrníček. Zjistí, že to není tak jednoduché, jak to zpočátku vypadá. A že vrácení do původního zemědělství by nebylo jednoduché.

Sonograf – umožní žákům shlédnutí vlastního srdce nebo klapky jícnu.

Termokamera – kdo bude běhat chvíli po chodbě uvidí své tělo, jak se pod vlivem tepla mění v červený obrys v termokameře.

Jaký jsem typ krve? – odběr krve od učitelů školy a expertů RS. Poznají studenti, kdo má jakou skupinu? Do kapek krve se dají rozdílné roztoky a podle toho, jaký se srazí. Žáci poznají jaký mají učitelé nebo experti typ krve.

Prezentace1:
Popis prezentace 1 :
Vtipnou formou ukázány některé praktické úkony v rámci zemědělské vědy, pomocí vlastních zkušeností se studiem přiblížit studentský život a popularizovat vědu jako takovou.

Proč bych měl přijít na prezentaci 1 :
Dozvědět se o možnostech studia na ZF JCU, nasát atmosféru studentského života a poznat práci v zemědělské vědě.

Lektoři:

	Ing. Jaroslav Bernas
	Narozen 10. 9. 1987 ve Strakonicích. Pochází ze Starého Dražejova. V letech 2003 – 2007 vystudoval Střední zemědělskou školu v Písku v oboru Ekologie a ochrana krajiny. Následně v letech 2007 – 2010 vystudoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor Agroekologie v rámci bakalářského studia a v letech 2010 – 2012 obor Péče o krajinu v rámci magisterského studia. Jeho bakalářská práce byla zaměřena na Energetické využití trav a Význam trvalých travních porostů a suchovzdornost vybraných druhů trav. Od roku 2012 studuje doktorandské studium na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zde se nyní zabývá tématem Environmentální, energetické a ekonomické aspekty pěstování vybraných energetických rostlin.
	Ing. Marek Kopecký
	Narozen 7. 12. 1987 v Českých Budějovicích. V letech 2003 – 2007 studoval na Střední odborné škole veterinární, mechanizační a zahradnické a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Českých Budějovicích obor Mechanizace a služby. Poté absolvoval obor Agroekologie v bakalářském a následně magisterském studijním programu na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V bakalářské práci se zabýval možnostmi energetického využití trav, v diplomové práci významem trvalých travních porostů a vlivem vodního stresu na klíčivost vybraných travních druhů. V současnosti studuje druhý ročník doktorského studijního programu Speciální produkce rostlinná, v disertační práci se zabývá environmentálními aspekty pěstování vybraných energetických rostlin.