Přednáška nabídne vhled do otázek, které si klade soudobá literární historie, a ukáže fungování problémů, které řeší. Tyto otázky a problémy mají dopad na to, jak k nám literární i obecná minulost „mluví“, na co se jí vlastně tážeme, ale stejně tak i na výběr děl, k nimž se vracíme, jež se dostávají do čítanek, učebnic a do povědomí o tom, co „se má“ učit na středních či základních školách.
Prezentace1:
Co nám říká literární a kulturní minulost? Mluví k nám ve formě zřetelně artikulovaných idejí, ilustruje ducha určité doby a společenství, anebo nabízí jen nezřetelné šumy, v nichž jakákoli logika vývoje a fungování je jen naším konstruktem, vzniklým díky očekávání, které máme?
Dialogicky koncipovaná přednáška si klade otázku, zda literární historik má být vnímán jako archeolog, který „vykopává“ díla literární a kulturní minulosti a vynáší je na povrch jako muzeální exponáty, aby odhalil, jak co kdysi bylo, anebo zda je spíše tím, kdo minulostní dění v literatuře a kultuře konstruuje ze své vlastní a vždy subjektivně definované perspektivy.
Lektor: prof. PhDr. Petr A. Bílek, CSc.
O
Prof. PhDr. Petr A. Bílek, CSc. je uznávanou autoritou v oblasti popkulturních jevů jako je James Bond či večerníčky.
Přednáší teorii a dějiny moderní české literatury na Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Byl šéfredaktorem časopisu Iniciály, od roku 1991 pracoval na katedře české literatury jako odborný asistent. V letech 1994 – 97 a 2000 působil jako hostující profesor na Brown University v Providence v USA.
Vydal knihy „Generace“ osamělých běžců, Stavitelé křídel, Hledání jazyka interpretace (k modernímu prozaickému textu), Model sof Representations in Czech Literary History (spolu s Vladimírem Papouškem) a Mikešova aféra a jiné případy: Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru.
Petr A. Bílek se podílel na monografii Dějiny nové moderny. Česká literatury v letech 1905 – 1923 (2010). Redigoval antologii české poezie Pegasovo poučení a sborníky James Bond a major Zeman: Ideologizující vzorce vyprávění, Krajina bez vlastností: Literatura a Střední Evropa a Tesilová kavalérie: Popkulturní obrazy normalizace (2010).
Je autorem téměř padesáti studií, z nichž některé byly kromě češtiny a slovenštiny publikovány také v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, maďarštině, chorvatštině a japonštině.
Prezentace2:
Lektor:prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc.
Prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. je profesorem dějin české literatury na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, literární historik a literární teoretik.
Vědecká a badatelská činnost Vladimíra Papouška se zpočátku zaměřila na tvorbu autorů z českých krajanských komunit v USA a exilových spisovatelů zejména poúnorového období.
Spolu s Daliborem Turečkem inicioval diskuze o možnostech metod literárního historika, které našly značný ohlas především po roce 2005, kdy oba autoři vydali knihu Hledání literárních dějin (mj. se jich zúčastnili Petr A. Bílek, Miroslav Červenka, Pavel Janoušek, Jan Wiendl, Peter Zajac ad.)
Ve svých dílech Vladimír Papoušek nabízí rozvinutí vlastních formulací metod historikovy práce a jejich praktickou aplikaci. Monografie Gravitace avantgard přinesla vedle odmítnutí evolucionistického principu rovněž koncept širšího pojmenování vymezení avantgardy a využití Foucaultova pojmu diskontinuity pro práci literárního historika. Avantgardu Papoušek označuje za nalezenou řeč umění, které se pokouší pro sebe získat skutečnost, jež je však (protože je subjektivní, tedy součástí subjektu výpovědi) současně vždy nedosažitelná a skrytá. Proti tradiční perspektivě pracující s principem hravosti a nevázanosti zdůrazňuje Papoušek ve svém pojetí avantgardy aspekty úzkosti a osamocení, které zrodí potřebu avantgardního gesta. Jedním z klíčových se pro něj stává pojem historického horizontu, jímž si dílo nárokuje svou situovanost.
Alternativu evolučním dějinám přinesl kolektivní projekt Dějiny nové moderny, který vznikl v rámci výzkumného záměru Dějiny novější literatury v nadnárodních kontextech. Publikace nabízí příběh dějin literatury v širokých kulturně, společensky a literárně založených perspektivách, pro něž uzlovými se staly jednotlivé roky v rozmezí 1905 – 1923. Dílo získalo několik prestižních ocenění, mimo jiné Magnesii literu 2011 v kategorii Literatura faktu. V současné době stejný tým dokončuje Dějiny nové moderny II.
Vladimír Papoušek působí v několika vědeckých a oborových radách a je členem Fulbrightovy komise. Spolu s Petrem A. Bílkem a Filipem Tomášek řídí v nakladatelství Akropolis edici Skrytá moderna. Od roku 2011 je děkanem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
