• Home
  • Kalendář
  • Od psa Baskervillského po rýži aneb k čemu jsou dobré mokřady

Od psa Baskervillského po rýži aneb k čemu jsou dobré mokřady

 úterý, 29. říjen 2013 00:00
ScienceZOOM café

Program:

16:30 - 16:35 ÚVOD
16:35 - 17:10 Od psa baskervillského po rýži
17:10 - 17:20 Přestávka
17:20 - 17:55 Uhlík a mokřady
17:55 - 18:00 Přestávka
18:00 - 18:35 Mokřady jako klimatizační zařízení
18:35 - 18:45 DISKUZE A ZÁVĚR

OD PSA BASKERVILLSKÉHO PO RÝŽI

Popis prezentace
Jaká je úloha mokřadů v kulturní krajině v době nadcházejících klimatických změn?

Proč bych měl přijít?

Člověk při svém hospodaření v krajině často ovlivňoval též její hydrologický režim. Mokřady byly v minulosti obvykle považovány za neužitečné či dokonce nebezpečné oblasti. V důsledku meliorací se do 80. let 20. století v České republice odvodnilo přes 10 000 km2 zemědělské půdy. Podstatně se zmenšila rozloha zamokřených ploch, ale současně z krajiny zmizely i drobné vodoteče. Nadcházející klimatická změna s sebou přináší větší a častější extrémní výkyvy počasí, střídají se sucha a povodně. Jakou úlohu za této situace mohou plnit mokřadní ekosystémy?

 Lektor:

image004 

Doc. RNDr. Hana Čížková, CSc.


Od. r. 2008 je docentkou v oboru aplikované ekologie na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Dlouhodobě se zabývá výzkumem ekofyziologie mokřadních rostlin a ekologie mokřadních ekosystémů, jemuž se věnovala nejprve v Botanickém ústavu AV ČR (1986-2003) a později v Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR (dnes Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.).

UHLÍK A MOKŘADY

Popis prezentace

Úloha uhlíku v mokřadním ekosystému a jeho postupy měření.

Proč bych měl přijít?

Dozvíte se jaký význam a jakou úlohu hraje uhlík v mokřadním ekosystému. Seznámíte se s metodickými postupy měření výměny uhlíku mezi atmosférou a ekosystémem. Součástí prezentace budou názorné počítačové simulace a možná další hýbající se obrázky. Vyspělé technologie nenajdete jenom na oběžné dráze Země, ale můžeme s nimi odhalovat tajemství přírody také u nás doma v jižních Čechách.

 Lektor:

image005 

Mgr. Jiří Dušek, Ph.D.


Je vědeckým pracovníkem Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., kde působí od r. 2007 a má na starosti Ekosystémovou stanici mezinárodní sítě ICOS (Integrated Carbon Observation System) na Mokrých loukách u Třeboně. Je absolventem Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde vypracoval diplomovou práci týkající se funkce rostlin ve vegetačních (kořenových) čistírnách. Doktorské studium absolvoval v Brně na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v oboru rostlinné fyziologie. V současné době se věnuje kontinuálnímu měření klimatických parametrů prostředí ostřicové louky a měření výměny oxidu uhličitého mezi atmosférou a mokřadním ekosystémem pomocí metody vířivé kovariance (eddy covariance). Součástí těchto měření jsou také automatické emisní komory vlastní konstrukce pro měření emisí oxidu uhličitého a metanu z porostu rostlin. Cílem těchto činností je určení uhlíkové bilance a detailní pochopení funkce mokřadů v krajině.

MOKŘADY JAKO KLIMATIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ

Popis prezentace
Otázka klimatu a jeho změn je v současné době jedním z velmi diskutovaných témat s řadou dopadů, ať už ekonomických, ekologických, společenských nebo jiných. Jakou roli hrají v utváření klimatu mokřady? Lze mokřady chápat jako klimatizační zařízení? Jak souvisí klimatizační schopnost mokřadů a vodní cyklus v přírodě? Jak můžeme ovlivnit klima? Na tyto a další otázky se Vám v prezentaci pokusíme odpovědět.

Proč bych měl přijít?
Mokřady mají mezi ostatními biotopy „výsadní" postavení díky stálé přítomnosti vody, která zajišťuje vysokou primární produkci vegetačního krytu. Mokřady vodu zadržují a jsou tedy zdrojem vody v krajině, především v obdobích sucha. Díky schopnosti vodu zadržovat mohou hrát významnou roli též jako rezervoáry vody při povodních. Mokřady jsou známy jako významná refugia vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Méně známým významem mokřadů je jejich klimatizační efekt, který je dán schopností mokřadů vázat velké množství sluneční energie do vodní páry při výparu vody a tedy schopností ochlazovat své okolí a stabilizovat teplotní režim území. Pokud Vás zajímají otázky funkce mokřadů v krajině, je přednáška určena právě Vám.

 Lektor:

image006 

Ing. Jakub Brom, Ph.D.


Je členem Katedry krajinného managementu, sekce Laboratoř aplikované ekologie Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde pracuje od roku 2003. Absolvoval Střední zemědělskou školu v Českých Budějovicích, obor Mechanizace a služby – výsadba a údržba veřejné zeleně. Na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích absolvoval inženýrské studium v oboru Všeobecné zemědělství, využívání a ochrana zemědělské krajiny (2003) a následně získal doktorát v oboru Aplikovaná a krajinná ekologie (2008). V letech 2006 až 2011 byl zaměstnancem obecně prospěšné společnosti ENKI o.p.s. v Třeboni. V odborném pohledu se zabývá fyziologickou ekologií a bioklimatologií vegetace, především otázkou teplotního režimu a energetické výměny v porostech a v krajině s použitím meteorologických metod, termometrie a dálkového průzkumu Země. Zvláštní pozornost věnuje problematice fungování mokřadů v krajině. Od roku 2012 je za Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích řešitelem projektu OP VK Nejnovější technologie dálkového průzkumu Země ve službách výzkumu, vzdělání a aplikaci pro rozvoj regionů.