Zemědělská věda na zkoušku
| pátek, 21. březen 2014 00:00
Roadshow
|
Sýření mléka - U správného sýření mléka je nejdůležitější, aby mléko bylo od zdravých, správně krmených a ošetřovaných krav. Dále, aby takto získané mléko bylo po nadojení odborně ošetřováno a uchováno.
U mléka se hodnotí i jeho chuť a vůně, chemické složení a v mléce přítomné druhy mikroorganismů. Dalším předpokladem pro jakostní a hospodárnou výrobu je obsah bílkovin a solí rozpustných v mléce. Od sýrařského mléka se vyžaduje dobrá kvasnost a syřitelnost. Kvasností mléka se rozumí jeho schopnost rozvíjet bakterie mléčného kysání nebo jiné užitečné mikroorganismy, syřitelností se rozumí vlastnost mléka vytvářet působením syřidla sýřeninu.
Pro správné zpracování mléka je důležitá i šetrná pasterace mléka, to je zahřátí mléka na teplotu 72 – 74°C po dobu 20 -30 sekund, jehož účelem je usmrcení škodlivých mikroorganismů a poté se ochladí na teplotu sýření. Toto zchlazení se jmenuje standardizace, je to úprava obsahu tuku v mléce. Teplota se sníží na 31 -33 °C, za pomoci přídavných látek – chloridu vápenatého (CaCL2), který upravuje syřitelnost, sýrařská barva, CO2, který upravuje pH a zrychluje sýření.
Sýření mléka způsobuje přídavek syřidla – syřidlo je výtažek z žaludku mladých savců, jeho účinnou složku je enzym chymosin. U dospělých zvířat je chymosin nahrazen příbuzným enzymem pepsinem. Díky těmto enzymům je možno srazit hlavní bílkovinu mléka – kasein- společně s tukem a oddělit od syrovátky. Jako dalšími použitelnými typy syřitel jsou mikrobiální (retin), fermentačně vyrobený chymosin (není pro BIO) a rostlinné syřidlo. Ty ale používat při sýření mléka nebudeme, budeme používat chymosin, což je výtažek z žaludku mladých savců.
Odběr krve z plyšového koně -Každý z účastníků RS ví, jak se odebírá krev u člověka. Většinou je to z oblasti loketní jamky, pokud má člověk tenké žíly, může se odebírat i z nohou nebo jako u malých dětí z prstu u ruky. Ale ví, jak se odebírá krev u krav?
U skotu se odebírá krev z ocasní žíly, což znamená, že každý účastník RS nadzvedne plyšové krávě ocas, kde se pokusí „nahmatat“ ocasní žílu a zapíchne jehlu s odběrovou kádinkou. Zde se nemusí bát, že ho skot nakopne.
Z krve jsou zjišťovány hodnoty jaterních enzymů (AST, GMT), glukóza, neesterifikované masné kyseliny (NEMK), betahydroxi butyrát – BHB, vitamin A a E, P, Ca, Mg, Zn, Cu, Se a Fe.
Bude těžké vydojit umělé vemeno? To si zkusí žáci v rámci RS. Skoro všechno v dnešní době dělají stroje. Což znamená i dojení, jsou robotické stroje a dojící přístroje. Účastníci RS si budou moci vyzkoušet původní způsob dojení na umělém vemenu. Pod vedením expertů RS si vyzkouší nadojit alespoň hrníček. Zjistí, že to není tak jednoduché, jak to zpočátku vypadá. A že vrácení do původního zemědělství by nebylo jednoduché. Stanovení obsahu lepku v pšeničné mouce – praktická zkouška, cca 30-45 min
Sonograf – umožní žákům shlédnutí vlastního srdce nebo klapky jícnu.
Termokamera – kdo bude běhat chvíli po chodbě, uvidí své tělo, jak se pod vlivem tepla mění v červený obrys v termokameře.
Jaký jsem typ krve? – odběr krve od učitelů školy a expertů RS. Poznají studenti, kdo má jakou skupinu? Do kapek krve se dají rozdílné roztoky a podle toho, jaký se srazí. Žáci poznají, jaký mají učitelé nebo experti typ krve.
Prezentace:
Vtipnou formou ukázány některé praktické úkony v rámci zemědělské vědy, pomocí vlastních zkušeností se studiem přiblížit studentský život a popularizovat vědu jako takovou.
Proč bych měl přijít na prezentaci:
Dozvědět se o možnostech studia na ZF JCU, nasát atmosféru studentského života a poznat práci v zemědělské vědě.
| |||||||||||||||||||||||||||||||
