Horké zprávy z vědy

Vědci přečetli genom prvního hlavonožce, kalifornské chobotnice dvouskvrnné. Ukázalo se že je dost veliký, vlastně podobně jako lidský genom a ještě navíc obsahuje 33 tisíc genů, tedy víc, než ten náš.

Šikovná malá chobotnice dvouskvrnná (Octopus bimaculoides), která měří tak asi tři čtvrtě metru, žije leckde u pobřeží Pacifiku a Indického oceánu. Nežije moc dlouho, tak rok nebo dva, je to ale zdatný lovec mlžů, plžů a korýšů, a který používá důmyslné aktivní maskování.

Životní styl chobotnice a také její dostupnost v Kalifornii zřejmě vedly k její volbě jako prvního hlavonožce, jemuž přečetli genom. Šéf výzkumu, neurobiolog Clifton Ragsdale k tomu trefně poznamenává, že je to poprvé, co jsme osekvenovali tvora, co nejvíc ze všeho připomíná mimozemského vetřelce.

A výsledky jsou doopravdy zajímavé. Chobotnice dvouskvrnná má téměř o 10 tisíc genů víc nežli lidé, přičemž hřadu z nich mají na kontě geny z několik specifických genových rodin, které jsou u chobotnic velmi početné. Vědce zaujaly například geny pro protokadheriny, jichž mají chobotnice více než dvojnásobek oproti savcům. Protokadheriny jsou proteiny, které se podílejí na stavbě mezibuněčných spojů a hrají významnou roli při vývoji nervové soustavy.

Chobotnice dvouskvrnné mají na poměry mezi bezobratlými velice rozvinutou nervovou soustavu, kterou u nich tvoří 500 milionů nervových buněk, neuronů. Mnoho neuronů je přitom rozmístěno v chapadlech chobotnice, což stavbě její těla, velmi odlišného od obratlovců. Můžeme se vsadit, že v genomu chobotnice ještě najdeme pozoruhodné poklady.

Zdrojem informací a fotografií jsou: University of California – Berkerley, Nature 524: 220-224, Jeremy Selan / Wikipedia.

Stanislav Mihulka