Hlístice si stopují slimáky | |
|
Jsou to drobní červi, kteří rádi vyznávají parazitický styl a někdy také žijí volně, na vlastní pěst. Díky háďátku obecnému (Caenorhabditis elegans), které je oblíbeným laboratorním modelem, o nich víme neuvěřitelné věci. Jejich soukromý život nám ale zůstává z velké části zahalen tajemstvím. Hinrich Schulenburg z německé Christian-Albrechts-Universität v Kielu a jeho kolegové nedávno u hlístic objevili pozoruhodné a doposud neznámé sklony ke stopování. Ukázalo se, že hlístice dovedou přežít drsné prostředí zažívacího traktu slimáků a také dalších bezobratlých, a když se do něj dostanou, tak uvnitř slimáka cestují na velkou vzdálenost, jako svérázným dálkovým autobusem. Badatelé prohledali okolní zahrady a hromady kompostu, z nichž vytáhli šest stovek slimáků a čtyři sta dalších bezobratlých živočichů, včetně much, svinek, stonožek, pavouků, brouků nebo sarančat. Nasbírané živočichy poté nekompromisně rozřezali a v jejich útrobách pod mikroskopem pátrali po stopujících hlísticích. Ukázalo se, že hlístice běžně jezdí uvnitř slimáků, svinek a stonožek, do nichž se dostávají při náhodném snězení s potravou. Vědci dalšími experimenty potvrdili, že hlístice proniknou do trávicího traktu stopnutého živočicha, kde přežívají, mohou se tu i množit a posléze jsou vyloučeny s těla živé s trusem. Vše nasvědčuje tomu, že jak červi, tak i slimáci a další stopnutí živočichové přežívají toto cestování bez úhony, vědci ale prý ještě musejí vyloučit možnost, že by šlo o zvláštní typ parazitismu. Hlístice sice nevydrží ve svém živém dopravním prostředku déle než jeden den, ale mohou cestovat i na větší vzdálenosti. Stačí jenom, když si chytnou další stop. Zdrojem informací a fotografií jsou: BMC Ecology, PLoS / Wikimedia Commons, Ekko / Wikimedia Commons. Stanislav Mihulka
|
