Zachráníme jesetery?

Zatímco běžné ryby obývají naši planetu 60 milionů let, existují ryby, které žily již ve druhohorách a mají tedy za sebou úctyhodných 250 milionů let. Jsou to jeseteři a vyzy. Právem tedy o nich můžeme hovořit jako o živoucích fosiliích.
Tyto ryby nemají tvrdé kosti, oporu těla tvoří pouze chrupavčitá kostra, jako je tomu například u žraloků. Jeseteři jsou dlouhověké ryby, které žijí několik desítek let. Největší druhy se běžně dožívají věku přes 100 let. Je zajímavé, že jeseteři obývají pouze severní polokouli naší planety. Kdysi byli jeseteři doma i u nás ve střední Evropě, ale výstavba přehrad, znečištění vod a celkový tlak průmyslové civilizace tyto obdivuhodné ryby z našich vod vytlačil.

V posledních desetiletích jeseteři rychle mizí i z dalších míst světa. Proti pytláctví a honu za stále dražším kaviárem jsou všechna ochranářská nařízení a zákazy lovu z přirozených lokalit výskytu zatím bezzubé. Některé druhy jeseterovitých ryb jsou v současné době na úplné hranici vyhynutí.
Jedinou perspektivou pro budoucnost těchto ryb je řízená podpora chovu jeseterů a vyz. Na celém světě vznikají farmy pro chov chrupavčitých ryb. Zejména jeseter sibiřský se jeví z hospodářského hlediska jako velmi perspektivní druh. Je i vyhledávanou sportovní rybou.
Průkopnickou úlohu v České republice hraje Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, jejíž součástí je Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech. Pracovníci tohoto ústavu se chovem a vědou v oblasti ryb a ochrany přírody intenzivně zabývají. Řízená reprodukce jesetera malého, sibiřského a ruského je jen začátkem. Na konci našeho cíle je úspěšné navrácení původních druhů jeseterů do povodí Labe i Moravy a Dyje.

Další možností záchrany těchto zajímavých rybích druhů jsou chovy jeseterů a vyzy ve speciálních akvakulturních zařízeních a vhodných rybnících. Výzkumníci a studenti ve Vodňanech se v národních a mezinárodních projektech zaměřují hlavně na hlubší propracování metod, s jejichž pomocí vyhledávají geneticky vhodné jedince do chovu k udržení druhů a populací. Díky speciálnímu technickému zázemí laboratoří a provozních pracovišť zkoumají zajímavou genetickou variabilitu chrupavčitých ryb, která pomohla přežít všechny nástrahy druhohor, třetihor a čtvrtohor. Jen vinou člověka patří dnes vyzy a jeseteři mezi mizející živočišné druhy. Jen péčí člověka mají šanci přežít.

 

Jeseteři v Čechách, na Moravě a na Slovensku

Nejvýznamnější řekou na území tehdejšího Československa, kde se jeseterovité ryby pravidelně objevovaly, byl Dunaj.
Jedním z původních druhů, vyskytujícím se v Dunaji a také v řece Dyje a Morava, je jeseter malý (Acipenser ruthenus). V roce 1966 bylo na Moravě a Slovensku oficiálně uloveno 1 160 kg těchto ryb, na počátku osmdesátých let byl vykazovaný roční výlov 40 kg. Z let 1995–99 je každoročně několik hodnověrných zpráv o úlovcích v dolním toku Dyje ve zvyšující se frekvenci. V listopadu 1998 byl na soutoku Moravy a Dyje chycen bestěr (kříženec neboli hybrid vyzy velké a jesetera malého) uniklý z rybníků u Hodonína. Další výskyty jesetera malého mimo oblast jeho možného přirozeného rozšíření (dolní toky Moravy a Dyje) jsou důsledkem umělého chovu a záměrného vysazení či úniků.

Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti) vytvořil v Dunaji převážně stálou, netažnou formu, trvale obývající sladké vody. Na Slovensku jsou z let 1960–68 známy ojedinělé nálezy. Bylo loveno 3–5 kusů ročně. Forma žijící v Dunaji na Slovensku přísluší poddruhu jeseter ruský pontický (A. g. colchicus).

Jeseter hladký (Acipenser nudiventris) se v Dunaji vyskytoval až po Bratislavu a zřídka až po Vídeň, vždy však byl velmi vzácný. Tento druh je v Dunaji nejméně početný ze všech jeseterovitých.
V devatenáctém a na přelomu dvacátého století byly v Dunaji vzácně uloveny jedinci vyzy velké (Huso huso), jejíž poslední exemplář byl v Dunaji chycen v roce 1925, a jesetera hvězdnatého (Acipenser stellatus). V současnosti se tyto druhy v naší volné přírodě nevyskytují.

Jeseter velký (Acipenser sturio) Labem vystupoval až do Čech, výjimečně se objevoval až ve Vltavě, v Praze byl zaznamenán ještě na přelomu předminulého a minulého století, Odrou se někdy dostával až do Bohumína.

 

Kvízová otázka

Který u nás původní druh jesetera lze ulovit v řekách na Moravě?

Jesetera malého. V malém počtu se vyskytuje v dolních tocích řek Dyje a Morava, kam proniká z Dunaje.

 

Leták k naučné stezceVoda je věda