Voda jako součást všeho živého

Základní stavební jednotkou všech živých organismů je buňka. Její vnitřní prostředí vyplňuje buněčná plazma (odborně cytoplazma), kterou z 80 % tvoří právě voda. Jelikož jsou v tomto vodném prostředí rozptýlené a rozpuštěné různé chemické látky, funguje buňka nejen jako rezervoár, ale dochází zde i k mnohým životně důležitým chemickým reakcím.

 

Voda jako životní prostředí

Voda všeho druhu, ať už je stojatá, tekoucí, slaná či sladká, představuje životní prostředí pro mnoho druhů organismů (například sinice, řasy, vodní rostliny, vodní mikroorganismy, obojživelníky, ryby, vodní ptáky i některé savce). Mezi těmito organismy panují velmi úzké vztahy a každý zde hraje svoji roli. Jednou z nejdůležitějších rolí je zaujetí svého místa v potravním řetězci, díky němuž dochází ke koloběhu biomasy. Dojde-li k narušení tohoto koloběhu, například vlivem znečištění vod, jsou všechny jeho součásti v ohrožení!
Malý příklad: Mikroskopické řasy (fytoplankton) využívají ke svému životu látky rozpuštěné ve vodě, fytoplankton je potravou pro mikroskopické živočichy (zooplankton), zooplankton je zase filtrován rybami, které tvoří potravu dravým rybám. Ryby jsou loveny ptáky, savci a člověkem. Koloběh uzavírají organismy, jež po strávení potravy vylučují živiny, které jsou opět spotřebovány fytoplanktonem.

 

Koloběh vody v přírodě

Voda se vypařuje ze zemského povrchu, z povrchů všech vodních ploch (evaporace) i z rostlin (transpirace). V podobě par stoupá vzhůru do atmosféry, kde se tvoří mraky. Vlivem větru se mraky přesouvají nad zemským povrchem. Při snížení teploty dojde ke kondenzaci vodních par, které se v podobě srážek vrací zpět na pevninu, kde po povrchu stékají do vodních toků a vlévají se do jezer, rybníků, moří či oceánů. Část srážek se vsákne do spodních vod a později se v místech pramenů vyplaví opět na povrch.

 

Znečištění vod

Díky výše popsanému systému se na Zemi udržuje stále stejné množství vody, problém je ale v tom, že se mění její charakter. Kvalita vody se vlivem lidské činnosti zhoršuje.

 

Dopad průmyslu na znečištění vod – Snad veškerá průmyslová odvětví používají při svých výrobních procesech vodu a nejedná se v tomto případě jen o pár litrů. Odpadní vody vypouštěné z průmyslových závodů obsahují toxické látky nešetrné k životnímu prostředí. Předními činiteli znečištění vod jsou odpadní vody z papírenského průmysl, odpad z chemiček nebo z některých potravinářských závodů. Při povrchové těžbě se využívá veliké množství vody k oddělování nerostů a hodnotných kovů od ostatní horniny. Dalším dosti aktuálním problémem je tepelné znečištění našich řek. Elektrárny odčerpávají říční vodu, kterou používají v chladicích věžích, odpadní voda z těchto věží neobsahuje žádné chemické látky, ale je vracena zpět do řek o několik stupňů teplejší. Vyšší teplota podporuje růst sinic a řas, to vede ke zhoršování bilance kyslíku obsaženého v těchto říčních vodách, a tím ke zhoršení životního prostředí pro vodní organismy.

Dopad zemědělství na znečištění vod – V současné době jsou v zemědělství hojně používány PESTICIDY a to na zhruba 95 % zemědělských ploch. Pesticidy jsou chemické látky, jejichž úkolem je chránit kulturní rostliny před škůdci (hmyzem – insekticidy, plevelem – herbicidy, houbami – fungicidy a hlodavci – rodenticidy). Jejich negativní dopad na životní prostředí je obrovský. Tyto látky jsou používány na velkých plochách a přívalovými dešti splavovány do vodních toků. Většina těchto rádoby pomocníků ale není úzce specifická a likviduje spolu se škůdci další nevinné obyvatele zemědělských ploch. Jejich dlouhodobé používání vede k rezistenci nežádoucích organismů (především u hmyzu). Zbytky pesticidů se v půdě dlouhodobě ukládají, tím se začleňují do potravních řetězců a ovlivňují hormonální soustavu živočichů včetně člověka. Pesticidy jsou karcinogenní a způsobují poruchy reprodukce.

Dopad dopravy na znečištění vod – Největším problémem na toto téma jsou havárie ropných tankerů, při kterých do moře unikají miliony tun ropy.

Odpadní vody z domácností – V každodenním životě přispívá každý z nás k znečištění vod. Při běžné hygieně používáme mýdla, mycí gely, šampony a další detergenty. Ty mají například nepříznivý vliv na povrchové napětí vody a zhoršují tím pohyb vodního hmyzu při hladině. To ovlivňuje potravní nabídku pro ryby a ptáky lovící tento hmyz. Při praní prádla byly používány prací prášky s fosfáty, které podporují tvorbu vodního květu. Prodej těchto prášků je již naštěstí zakázán.
Vliv toxických látek a léčiv na vodní organismy a na kvalitu vody se již několik let testuje na Fakultě rybářství a ochrany vod v Laboratoři vodní toxikologie a ichtyopatologie.

 

Kvízová otázka

Víte, na jaké datum připadá Světový den vody?

Světový den vody byl určen na 22. březen, od roku 1993. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 na Konferenci o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v Brazílii.

 

Leták k naučné stezceVoda je věda