Rádiový fénix z hlubokého vesmíru

Astronomové zjistili, že obrovský oblak elektronů ve vzdálenosti 1,6 miliard světelných let, který už dávno vyhasl, se znovu probudil k životu. Úplně jako mýtický fénix. Objevitelé mu přezdívají rádiový fénix, protože vysokoenergetické elektrony září hlavně na rádiových frekvencích.

Rádiový fénix se objevil v kupě galaxií Abell 1033, v oblasti, kde v minulosti došlo ke srážce kup galaxií. Je to napínavý vesmírný příběh, který vědci vyčetli z dat vesmírné rentgenové observatoře Chandra, nizozemského teleskopu Westerbork Synthesis Radio Telescope, soustavy teleskopů Karl Jansky Very Large Array (VLA) a také ze Sloanovy digitální prohlídky oblohy (SDSS).

Na počátku celého příběhu je supermasivní černá díra poblíž centra kupy galaxií Abell 1033. Ta kdysi dávno vychrlila gigantické mračno velmi energetických elektronů, které tehdy intenzivně žhnulo na rádiových vlnách. Mračno se rozpínalo a časem vyplnilo oblast o délce stovek tisíc světelných let. Elektrony postupně ztrácely energii a za miliony let přestaly zářit. Mračno elektronů pro případné pozemské pozorovatele vybledlo a zdálo se, že to bude navždy.

Jenom vesmír dovede překvapit. Shodou okolností došlo k tomu, že se srazily dvě nezměrné kupy galaxií. Nebylo to sice tak dramatické, jako když do planety pekelnou rychlostí vrazí meteorit, i tak ale vznikly ohromující rázové vlny. Tyto rázové vlny zamíchaly mračnem elektronů, stlačily ho a ve víření probuzených elektronů se zjevil rádiový fénix.

Astronomové se domnívají, že rádiového fénixe pozorujeme záhy po jeho vzniku. Podle všeho totiž nebude mít dlouhého trvání, alespoň na poměry v hlubokém vesmíru. Vzhledem k povaze oblasti v kupě galaxií Abell 1033, kde se rádiový fénix objevil a kde panují vysoké hustoty hmoty, velké tlaky i ohromně intenzivní magnetická pole, bude rádiový fénix zářit sotva pár desítek milionů let.

Zdrojem informací a fotografií jsou: NASA, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, NASA/CXC/Univ of Hamburg/F. de Gasperin et al; SDSS; NRAO/VLA, NASA/CXC/NGST.

Stanislav Mihulka

Abell 1033 Chandra