Disability Eyes

Jak a co oko vidí, záleží na mnoha vlivech – osvětlení, velikosti a barevnosti objektu. Průměrný zdravý člověk by měl ze vzdálenosti 6 metrů přečíst řádek 8,8 mm.

Onemocnění, při kterém dochází k odumírání zrakového nervu. Má za následek částečnou nebo úplnou ztrátu zraku. Hlavní příčinou je zvýšený nitrooční tlak, který následně poškozuje nervovou tkáň zrakového nervu.

Dochází k výpadkům v zorném poli. Člověk ztrácí takzvané periferní vidění – nevidí okrajové části lidí a předmětů, vidí již pouze stíny a černé skvrny. Pokud oční nerv odumře úplně, dojde k úplné ztrátě zraku. Zelený zákal se dá léčit, ale musí se na něj přijít včas. Jakékoli chorobné změny na očním nervu jsou již nevratné.

Sklivcové zákaly se objevují v různých podobách – většinou však na okraji oka. Jsou to velmi malé tečky, pavučiny nebo čmouhy poletující před okem. Nejvíce obtěžují na slunci proti modré obloze a také v zimě, kdy převládá bílá barva. Znesnadňují řízení automobilu, čtení a práci s počítačem.

Onemocnění postihující oční čočku, která se stává neprůhlednou. Příčinou bývá stárnutí oční čočky, onemocnění cukrovkou, úraz nebo po některých lécích. Dochází ke zhoršování vidění do dálky. Někdy se předměty při pohledu jedním okem jeví zdvojené až ztrojené.

Oční onemocnění, kterým ve většině případů trpí zejména starší lidé. Při tomto onemocnění dochází k poškození sítnice v místě nejostřejšího vidění – v oblasti žluté skvrny. Člověk ztrácí schopnost zaostřit na předmět v centru zorného pole, přichází o tzv. centrální vidění a není tak schopen rozpoznávat obličeje, písmo vnímá rozmazaně a nemůže zaostřit na detail.

Pacient vidí v centru vidění pouze šedou nebo černou skvrnu. Zpravidla bývá poškozeno jedno oko. Nejčastější příčinou ztráty zraku u pacientů je věková kategorie nad 65 let a častěji toto onemocnění postihuje ženy.

Hemianopsie se projevuje výpadky zrakového pole. Např. při horní kvadrantové hemianopsii má člověk výpadky v horní části zrakového pole.

Postihuje zejména tyčinky na šeroslepost, způsobuje zužování zorného pole, světloplachost, Člověk má problémy při přechodu ze světla do tmy a naopak.

Závažné oční onemocnění, které může vzniknout v kterémkoliv věku, avšak nejčastěji postihuje lidi věku středního a vyššího. Příčinou je většinou trhlina v sítnici. Příznakem jsou záblesky, které se objevují v okraji zorného pole. V konečném stádiu se také objevuje tmavá clona, která postupně zrak zastíní.

Krátkozrakost v současnosti postihuje asi jednu třetinu populace. Je to nejčastější porucha ze skupiny funkčních vad oka. Krátkozrakost se projevuje zamlženým a neostrým viděním do dálky. Krátkozrakost může být lehká do 3 dioptrií, střední krátkozrakost do 6 dioptrií a těžká krátkozrakost nad 6 dioptrií. Počet dioptrií v dospívání se může měnit. Příčiny jsou neznámě. Krátkozrakost může zhoršovat práce, vyžadující si dlouhé zaostřování zraku na jemné detaily v blízkosti oka při nevhodném osvětlení např. při práci na počítači.

Vrozená oční vada, která je způsobená chybným zakřivením rohovky. Astigmatismus se přirovnává k vidění vznikajícímu v zrcadle se zvlněným povrchem. Takové zrcadlo dělá člověka příliš tenkým nebo tlustým či naopak dlouhým nebo krátkým. Zhruba 10% lidí trpí touto vadou. Příznakem je neostré vidění a to jak na blízko tak i na dálku a často může být spojeno s krátkozrakostí a dalekozrakostí.

Onemocnění, které se projevuje světelnými záblesky či mžitky takzvanou zrakovou aurou v očích. Trvá obvykle několik minut až hodinu a obvykle na ni navazuje záchvat bolestí hlavy. Jedinců s oční migrénou velmi přibývá.