Od roku 2012 jsou praxe studentů archeologie Filozofické fakulty JU spojeny mj. s mezinárodním projektem, zaměřeným na výzkum tzv. knížecích mohyl z doby železné v jižních Čechách. Tyto památky z 6. a 5. st. před Kristem jsou dodnes silně ohroženy hledači pokladů. Dokládá to výzkum knížecí mohyly v Rovné u Strakonic, která byla vyloupena hned dvakrát. Poprvé ještě v době železné, podruhé před několika lety. Výsledky kampaně roku 2012 jsou připravovány k publikaci.

Na místě původního přemyslovského kastelánského hradu, zmiňovaného v Kosmově kronice již k roku 981, postupně vzniká archeopark, zaměřený na období vzniku českého státu v 10. - 13. století. Součástí projektu je také archeologický výzkum v těch místech hradiště, která budou výstavbou archeoparku dotčena. Od roku 2007 zde rovněž probíhají letní praxe studentů archeologie Filozofické fakulty JU. Propojení s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích je v tomto případě velmi užitečnou platformou a vytváří nové možnosti propojení archeologie a biologie.

Velký zájem veřejnosti, ale i místních usedlíků vzbudil a vzbuzuje projekt, jehož cílem je porovnat genetický profil současné netolické populace s genetickým profilem lidí, pohřbených ve středověku na objeveném pohřebišti. V roce 2008 byl připraven program na výzkum staré DNA. Genetického projektu se ujal Emanuel Žďárský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

První fáze programu byla realizována v roce 2009 - 2010, kdy byly v areálu nově objeveného kostela sv. Jana Křtitele odkryty významné pohřby pod velkými kamennými náhrobky. Další vzorky byly odebírány přímo ze situací in situ a to v předem stanovených protikontaminačních podmínkách. V sezóně 2010 jsme pokračovali v odkryvu pohřebiště uvnitř i vně zaniklého kostela. Mezi nejpozoruhodnější zjištění patří ženský pohřeb mezi dvěma hlavními hrobkami, ale i řada dobře dochovaných skeletů z etážového, zřejmě vrcholně středověkého až mladšího pohřebiště, které se nachází vně zdí kostelní stavby.

Dlouhodobě také sledujeme charakter a druhovou strukturu zvířecích kostí, pocházejících z výzkumu hradiště Na Jánu. Z pozoruhodných určení, která máme k dispozici z analýz Lenky Kovačikové, jde především o běžná hospodářská domácí zvířata, ale také koně a zajímavou lovnou zvěř, která indikuje potenciál okolní středověké krajiny. Pozoruhodný je například nález kosti losa evropského, který byl učiněn v nejstarší vrstvě u valu opevnění, jež se zde vytvořila v 10. století.

Videopořad ČT - Kdo je můj předek

Lokalita byla nově objevena při archeologickém výzkumu táborského muzea na trase budoucí dálnice D3 po pravé straně silnice, vedoucí z Veselí nad Lužnicí kolem obce Žíšov do Českých Budějovic.

Jedná se o první raně středověké sídliště na Táborsku, nacházející se v nížinné rovinaté poloze nedaleko řeky Lužnice. Na ploše cca dva hektary byly detekovány a archeologicky zkoumány desítky objektů, které se zachovaly v podobě reliktů, zahloubených do žlutohnědého písčitohlinitého podloží. V menším počtu se jednalo se o jámy po povrchových stavbách (kůlové, sloupové); převážnou část zachovaných sídelních a provozních torz představovaly oválné, kruhové či amorfní jámy, výjimečně dosahující průměrů i několika metrů a zahloubení i více než 50 cm. Movité nálezy tvořila téměř výlučně raně středověká užitková keramika ve zlomcích. Odebrány byly také organické vzorky pro přírodovědné analýzy.

Unikátní archeologická lokalita u Březnice byla studenty Jihočeské univerzity zkoumána zejména v letech 2005 - 2007. Na rozloze větší než 1 ha zde byla detekována lokalita z mladší doby bronzové. Studenti se podíleli na odkryvu zahloubených objektů a kulturních vrstev v sedmi sondách, umístěných na základě výsledků povrchových sběrů a prospekčních metod (geofyzikální průzkum, povrchové sběry) do míst s předpokládanou kumulací sídlištních objektů.

Díky bohatému nálezovému prostředí se seznámili nejen s detailním postupem terénních prací od skrývek po preparaci nálezů, ale účastnili se i dokumentace a vyzvedávání artefaktů (množství celých nádob,

O práci studentů na březnickém archeologickém výzkumu projevily zájem i sdělovací prostředky, které průběžně podávaly informace v regionálním i celostátním tisku.

Orbou vážně narušená lokalita poskytla dosud zcela mimořádné množství poznatků a informací, které zatím nemají v celém regionu obdoby - příkladem je sedm zatím zkoumaných lineárních žlabovitých objektů s velkým množstvím nálezů ve výplních, depot tří nádob, množství artefaktů (desetitisíce keramických zlomků a torz nádob, cca 30 celých či rekonstruovatelných nádob, desítky hliněných závaží, keramická zvířecí plastika, bronzová jehlice, zlomek bronzového dláta, kamenné podložky a otloukače aj.) a v neposlední řadě i rozsáhlý archeobotanický materiál, v němž se zatím podařilo odlišit téměř všechny tehdy známé obiloviny, řadu druhů luštěnin i plevelů.

V roce 2007 bylo na jiném místě, na poli u bývalých jatek nedaleko obce Březnice, v trati Na voděti, zachyceno orbou vážně narušované pohřebiště z počátku mladší doby bronzové (cca 13. století před Kristem.), přičemž byly tehdy prozkoumány zbytky dvou žárových hrobů s množstvím keramických nádob a jejich zlomků, s nálezem 2 bronzových jehlic a spálených lidských kostí. Vzhledem k pokračujícímu narušování lokality hlubokou orbou bylo rozhodnuto, provést na lokalitě další záchranný sondážní výzkum, který se uskutečnil ve dnech 13. 8. – 24. 8. 2012. Výzkum byl koncipován nejen jako záchranný, ale též jako školní praxe pro studenty 1. ročníku oboru archeologie Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Studenti tak měli možnost seznámit se nejen s vlastní exkavací archeologických situací, ale také s jejich dokumentací, s různými prospekčními metodami a v neposlední řadě i s odebíráním a plavením vzorků na archeobotanické analýzy. Vzhledem k závažnosti celé archeologické situace a jejímu každoročnímu narušování hlubokou orbou plánujeme celou lokalitu sledovat i v příštích letech.

Video: Odkrýváme dobu bronzovou na Bechyňsku (autor Dr. Chvojka)

Bližší informace:

Chvojka, O. – Šálková, T. 2011: Březnice u Bechyně. K interpretaci sídelního areálu z mladší doby bronzové se žlabovitými objekty. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z XI. konference, Příbram 7. – 10. 9. 2010. Podbrdsko – Miscelanea 2. Příbram, 103-127.

Chvojka, O. – Šálková, T. – Beneš, J. – Kovačiková, L. – Novák, J. 2009: Březnice – první ploché pohřebiště mladší doby bronzové na Bechyňsku, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22, 61-97.

Sídliště z doby bronzové objevil při povrchovém sběru v roce 2001 Jiří Beneš z Bechyně. V roce 2009 zde v rámci grantového projektu provedl Ondřej Chvojka spolu s Jaromírem Benešem a Terezou Šálkovou a studenty 1. ročníku archeologie Filozofické fakulty JU sondážní archeologický výzkum, kdy ve 3 sondách o rozměrech 5 x 5 metrů zachytili vedle mohutné kulturní vrstvy i 8 sídlištních objektů a 15 kůlových jamek. Všechny objekty lze datovat do mladší doby bronzové, středobronzové nálezy představuje jen rozptýlená keramika v kulturní vrstvě. Podle radiokarbonových dat je možno lokalitu Hvožďany datovat do 11. – 12. století před Kristem. Archeobotanická analýza prokázala, že zemědělci doby bronzové pěstovali na Bechyňsku proso, ječmen, pšenice, čočku, hrách a mák. Přítomnost zahloubených objektů s archeologickými nálezy potvrdil i geofyzikální průzkum, provedený R. Křivánkem z Archeologického ústavu AV ČR.

Sídliště z pozdní doby bronzové objevil Jiří Beneš z Bechyně v roce 2005, následně byl první archeologický výzkum lokality z pozdní doby bronzové na Bechyňsku realizován formou letní archeologické praxe pro studenty 1. ročníku archeologie Filozofické fakulty JU v roce 2010. Odkryty byly zbytky sídliště s dochovanou kulturní vrstvou a většími zahloubenými jámami. Lze konstatovat, že veškeré artefakty (s výjimkou zlomků tří kamenných sekeromlatů – viz níže) lze datovat do pozdní doby bronzové.

K zajímavým nálezům patří drobné vřetenovité korálky vyrobené z jantaru, importované v době bronzové do jižních Čech ze severní Evropy.

Archeologický výzkum lokality osídlené ve většině fází našeho pravěku byl koncipován jako zjišťovací. Zároveň byl realizován formou letní archeologické praxe pro studenty 1. ročníku archeologie Filozofické fakulty JU. Před zahájením výzkumu byly provedeny pedologické nápichy a mikrovrypy, přičemž pět z nich bylo archeologicky pozitivních. Do míst dvou pozitivních mikrovrypů byly následně umístěny dvě archeologické sondy. Sondy byly postupně prozkoumány po sektorech, ze všech kontextů byly odebírány vzorky pro probíhající analýzy.

V souvislosti se stavebními úpravami původní gotické táborské radnice byly v jejích interiérech (sklepy, atrium, mázhaus) prováděny záchranné archeologické výzkumy. Jimi bylo prokázáno, že prostor v samém centru historického jádra města byl osídlen již ve 13. století (atrium) a po té nepřetržitě od husitského založení obce.

Právě k počátkům husitského Tábora přinesl výzkum nejvýznamnější poznatky. Jednalo se o prokázání tříetapového vývoje parcely v průběhu 15. století - nejstarší sídlištní objekt představuje polozemnice, která po určitou dobu sloužila k bytovým nebo provozním účelům hned na počátku husitských válek, tj. od jara 1420. Protože byla pod podlahami severně přiléhající místnosti gotické radnice objevena před několika měsíci podobná stavba (polozemnice), nelze vyloučit, že se podařilo ověřit starší historické zprávy, uvádějící, že kamenná gotická radnice byla založena „na parcelách tří starších domů“.

Druhou sídelní etapu v průběhu 15. století představuje stavba, z níž se zachovala převážná část sklepa. Ten měl obvodové stěny obloženy dřevěnou konstrukcí a při zániku nadzemní části domu požárem se do něj zřítily i stavební konstrukce (mazanice s otisky dřev ve stovkách kusů, spálená prkna, sloupy ad.), otopné zařízení a část dobového vybavení (torzo meče, tesáku, lotová závaží, mince, sekyra, špičák a tesla na kopání zeminy, užitková keramika ad.). Kolem poloviny 15. století zanikla tato druhá stavba požárem a na jejím místě byla založena monumentální kamenná radnice, jejíž stavba byla dokončena na počátku století šestnáctého.

Nálezové okolnosti, zachované stavební relikty i získané movité nálezy ukazují na to, že by se mohlo v rámci husitské obce po roce 1420 (a poté královského města po roce 1437) již od první poloviny 15. století jednat o společensky významný prostor, jehož stavebním vyvrcholením se stala kamenná radnice (dnes národní kulturní památka), která byla díky významu a tradici místa situovaná právě na tuto (západní) stranu hlavního táborského náměstí.

Ve dnech 28. srpna - 1. září 2006 vykonali studenti Historického ústavu Jihočeské univerzity praxi na archeologickém výzkumu hradu Šelmberk u Mladé Vožice. Terénní akce, provedená na žádost Města Mladá Vožice a vyvolaná plánovanými konzervačními a památkovými úpravami hradu, se zaměřila na sondáž podél hradebních zdí a na plošný odkryv v okolí tzv. hradní kaple. Studenti se podíleli na terénním výzkumu od skrývek a preparačních prací až po vyzvedávání, třídění a mytí nálezů ze středověkého a novověkého období. Informace o archeologickém výzkumu a praxi studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na hradě Šelmberku podaly regionální i celostátní sdělovací prostředky včetně ČT 1, která zpracovala materiál do Večerníku dne 31. 8. 2006.

Video: Večerník ČT (od 18:50)