Pokud jsi dospěl/a až sem – gratulujeme v řešení „detektivního“ úkolu!
V případě neznámého obrazu z české sbírky se pravděpodobně jedná o pozdější kopii díla Rembrandtova žáka Goevarta Flincka, které bylo v minulosti považováno za dílo jeho mistra (viz později připsaný falešný Rembrandtův podpis – signaturu). Rembrandtovy obrazy byly velmi oblíbené v Anglii především v 18. století a podobných kopií zde tehdy vznikala celá řada. 
Na napínacím rámu neznámého českého obrazu je navíc vyražena značka slavného anglického výrobce rámů F. Leedhama, který v 19. století nažehloval starší obrazy na novější plátna.
Díky tomuto poznávacímu testu jsi si procvičil/a svou vizuální paměť, která je pro práci historika nepostradatelná stejně jako pro detektiva. Oba si musejí pamatovat celky i detaily a podle potřeby je musejí umět ze své paměti ve správný okamžik vyvolat. Pokud tyto schopnosti máš, můžeš je zdokonalovat právě při studiu dějin umění. Otevře se Ti tak úžasný svět uměleckých děl, který Ti může skrze pečlivé pozorování okolí pomoci porozumět umění i sobě samotné/mu.
Studium dějin umění by Tě mělo naučit nejen správně rozpoznávat jednotlivé umělecké slohy, ale také přesněji určovat, kdo obrazy namaloval a v jaké době vznikly. Této dovednosti se říká znalectví. Znalcem umění se však člověk může stát až po mnoha letech intenzivní práce s uměleckými díly.
V následujícím krátkém kvízu si můžeš vyzkoušet, jak takový historik umění - znalec vlastně pracuje. Postupuje trochu jako detektiv, protože z jednotlivých drobných stop - indicií skládá pravděpodobnou odpověď na to, kdo je vrahem - umělcem a kdy se „vražda“ stala, tedy kdy umělecké dílo vzniklo. Každý detektiv i historik umění proto musí umět bedlivě pozorovat detaily a zachycené stopy dávat do správných souvislostí. Pokus se o to nyní i Ty!
Vlevo nahoře vidíš obraz z jedné české sbírky, který není obecně známý a nebylo zcela jasné, kdy, kde a pro koho vzniknul a kdo byl jeho autorem. Společně se však řešení těchto otázek můžeme alespoň přiblížit.